SodÃk je alkalický kov, je natolik mÄ›kký, že byste jej mohli lámat rukou nebo stÅ™Ãhat nůžkami. V Äisté formÄ› se vÅ¡ak vyskytuje velmi zÅ™Ãdka, nejÄastÄ›ji se váže na dalÅ¡Ã prvky, s nimiž tvořà slouÄeniny, významné i pro náš lidský život. Z hydroxidu sodného se vyrábà mýdlo, kyanidem sodným se preparuje zlato a peroxid sodÃku najde využità v potápÄ›Äské technice.
K Äemu se hodà siÅ™iÄitan sodný
SiÅ™iÄitan sodný – chemicky Na2SO3 je látka, kterou velmi dobÅ™e zná farmaceutický a potravinářský průmysl. VyužÃvá se mimo jiné ke konzervaci nÄ›kterých potravin – jednÃm pÅ™Ãkladem z mnoha může být sÃÅ™ené suÅ¡ené ovoce. Je to vynikajÃcà konzervant, ale také médium pro výrobu fotografických ustalovaÄů a sodÃkových výbojek.
V pÅ™ÃrodÄ› je sodÃk jednÃm z nejvÃce rozÅ¡ÃÅ™ených prvků, je velmi dobÅ™e dostupný a jeho zpracovánà nevyžaduje žádné zvláštnà postupy. To bylo také důvodem, proÄ se s nÃm zaÄalo experimentovat po druhé svÄ›tové válce v osvÄ›tlovacà technice. VÄ›dci zjistili, že jej lze efektivnÄ› využÃvat v tlakových nádobách sklenÄ›ných banÄ›k, které podrobili zažehnutà vysokonapěťového elektrického výboje. Prvnà sodÃková vysokotlaká výbojka se zrodila v prvnà polovinÄ› 60. let a pro své mimořádné vlastnosti zaÄala kralovat zejména v osvÄ›tlenà veÅ™ejných prostranstvÃ.
Vlastnosti siÅ™iÄitanu sodného uvnitÅ™ banÄ›k využÃvá lidstvo dodnes, s tÄ›mito zdroji svÄ›tla se setkáte prakticky v každé ulici a s nejvÄ›tÅ¡Ã pravdÄ›podobnostà se s nimi budete setkávat i nadále. S nástupem LED reflektorů jsou sice sodÃkové výbojky mÃrnÄ› ohroženy, ale nepÅ™edpokládá se jejich masivnà velkoploÅ¡né staženà ze vÅ¡ech pouliÄnÃch lamp. Majà totiž Å™adu výhod, pÅ™edevÅ¡Ãm nÃzké náklady na provoz a údržbu a praxà ověřenou technologii výroby. Jsou to dosud nejsilnÄ›jÅ¡Ã zdroje umÄ›lého svÄ›tla, jaké známe, dokonce výkonnÄ›jÅ¡Ã, než metalhalogenidové a rtuÅ¥ové výbojky.